(z přednášky v Praze, 2016)
Použítí doutnajících moxovacích tyčinek je nejstarší způsob léčby tradiční čínské medicíny a počítá se na tisíciletí. Příznivé účinky doutnajících bylin poznali lidé v okamžiku, kdy poznali oheň. Postupem času se použití a výběr bylin zdokonalily.
Moxa má svá privilegia pro způsob léčení specifických problémů. V čínské medicímě platí: co neléčí jehly a bylinky, to léčí moxa.
Moxa se používá na požehování (prohřívání) aktivních bodů na akupunkturních drahách, rozhání chlad a vítr, vysušuje patologickou vlhkost.
Základní surovinou pro výrobu moxy je pelyňkové vlákno, které po zapálení vyvíjí sálavé teplo.
Po moxování se v těle zvyšuje produkce červených a bílých krvinek a i hemoglobinu. Dochází k zlepšení krevního oběhu a lepší funkčnosti lymfatického systému.
Je ideální k léčbě chronických bolestí pohybového aparátu, k podpoře trávení a povzbuzení při vyčerpání, posílení funkce ledvin, má analgetický a protizánětlivý účinek.
Doporučené příslušenství
Velmi vhodnou pomůckou je stojánek na moxu, který nejen umožňuje bezpečné a jednoduché uhašení moxy, ale je i výborný pro bezpečné usazení moxy během zahřívání nad plamenem. I když je stojánek z odolného materiálu, může se rozpálit a proto je nutné pod stojánek umístit ohnivzdornou podložku (kámen, dlaždici, talíř, …).
Rozlišujeme moxy nekouřící a kouřící.
Moxa nekouřící: je upravena tak, že je u ní omezeno kouření díky uhlíkovému vláknu, a je proto vhodná zvláště pro ty, kteří s moxou pracují celý den nebo v případě, že kouř není potřeba k léčbě. Pokud je potřeba pouze tonizovat nějaké místo či aktivovat akupunkturní body, nekouřící moxa plně postačí.
Moxa kouřící: přírodní forma pelyňkového vlákna, silně kouřící. Používá se stejně jako moxa nekouřící. Kouř je ale vhodný pro léčbu plísní, výtoků, ekzémů, zánětů středního ucha atd… Proto kouřící moxa má všestranné využití a její účinek je silnější než u moxy nekouřící.
Články o moxe: