(Reflex č.34 / 2001)
Čínská medicína je nejrozšířenější léčebnou metodou na světě. Možná proto, že v Číně, v kolébce tohoto přístupu, žije 1,26 miliardy lidí. Čínskou medicínu lze na mnohých univerzitách světa vystudovat jako řádný obor. MUDr. Ying Wu Wang, čtyřicetiletý čínský lékař, se do České republiky přestěhoval po revoluci. „Proč právě sem?“ Směje se upřímně jako malé dítě.
V Čechách lidi těžký rozumět. Zůstat tu, kde žil moje dědeček, to je náš dům, my tu zůstanem. Ale Číňanka ne. Číňanka po celém světě. V Čechách ještě málo Číňanka, ale v Americe hodně.“
Mluví sice nesprávně česky, ale jeho snaživá dikce symbolizuje veškerou sílu „malých lidiček“, jejichž restaurace vyrostly po celé zeměkouli. Od Japonska po Ameriku. Číňané jsou zvyklí stěhovat se za prací. V Číně jim každá firma, závod, kde pracují, poskytne byt. Mění-li zaměstnání, mění i bydlení. Devíza, se kterou čínský lékař přicestoval do České republiky, je profese, ke které se ve své zemi propracovával celý život.
Ying Wu Wang se narodil v Pekingu. Protože Maovy reformy potlačovaly intelektuály, byla jeho rodina vystěhována na sever Číny. V roce 1969 došlo na severní hranici Číny se Sovětským svazem k vojenskému konfliktu na řece Wu-su-li-tiang (Ussuri). Ve škole, kam Ying Wu Wang chodil, cvičily děti v dětských vojenských oddílech. Každý padesátičlenný oddíl musel mít dva zdravotníky, kluka a holčičku. Wang tady poprvé léčil akupunkturou, bylo mu třináct. „Jeden den my šli osmdesát kilometrů jako voják. Pro malé dětí špatné.“ Otec i děd Ying Wu byli lékaři. On sám se na univerzitu dostal, když Čína v osmdesátých letech obnovovala vysokoškolské vzdělávání. Na dvě stě osmdesát tisíc míst na školách se hlásilo téměř šest miliónů Číňanů. V Číně lze na univerzitách studovat západní i tradiční čínskou medicínu. V praxi pak lékaři spolupracují. Co nevyléčí západní medicína, postoupí medicíně tradiční a naopak. Tradiční čínské medicíně je vyhrazeno pětileté studium. Číňané totiž odmalička vědí, jak si pomoci, vědí, na co je který bod těla dobrý, že na pleť je nejlepší ženšen, a aby byl člověk zdravý, musí jíst zázvor a ředkev a každé ráno je třeba vypít sklenku vody. Základy čínské ho lékařství v dennodenní praxi.
Teplo, nevtíravá, uklidňující vůně. Bílá zástěna, bílé masážní lehátko v místnosti staré pražské zástavby. Daleko od zaprášených depresivních ulic. Oáza klidu. MUDr. Ying Wu Wang však nemůže v Čechách soukromou lékařskou praxi provozovat. Podle ministerstva zdravotnictví ČF nemůže být lékaři, který v Číně vystudoval tradiční medicínu, přiznán titul doktor medicíny. Důvod? Jeho studium je nesrovnatelné se studiem lékaře evropské medicíny. Ying Wu Wang pracuje oficiálně jako masér. Akupunkturu může v České republice praktikovat pouze lékař, který vystudoval evropskou medicínu.
Na psacím stole má Wu Wang zmenšeninu postavy člověka s vyznačenými akupunkturními body. Uprostřed mezi nimi leží plastikové lidské ucho, také pokreslené body a obrázek oka pro irisdiagnostiku. Wu Wang zná principy čínské medicíny odmalička. V Evropě se lékař-samouk učí tisíc bodů pro akupunkturu nazpaměť, bez souvislostí. Bylo by logické nechat se léčit lékařem, který v tomto kulturním prostředí vyrostl to však nelze. „Každá země si musí bránit své lidi,“ říká Wu Wang. „Respektuju to.“ Nepřipouští ani stín podezření, že by bylo možné zákony země obejít. Asijská, lety vycvičená poslušnost a schopnost bezmezně respektovat pravidla společnosti. „Opravdu byste nepomohl?“- „Akupunkturou nemohu.“ Na zvonku má MUDr. jen z principu. Přesto mu zbývá akupresura, baňky, požehování zapáleným svitkem moxa, magnetická metoda (přikládání magnetů), bylinky, i když tu pět tisíc druhů rostlin jako v Číně nesežene. Telefony v přijímací místnosti, kde lékaři vypomáhá důchodkyně-asistentka, stále zvoní. Aby čínskou medicínu alespoň prakticky předával, připravuje Wu Wang přednášky jejího praktického využití. Pár drobností, které usnadní život. Například, že proti chřipce stačí dětem roztírat pět minut po každé straně páteře česnekovou šťávu, třeba jen obyčejnou lžící. „Čínská medicína chce, aby člověk dlouho vydržel,“ říká Ying Wu Wang a naráží na léčbu akutních problémů západního směru léčby. V přijímací místnosti je ve skleněné lahvi kořen ženšenu, symbol klasické čínské medicíny.